Volatilní ceny potravin stlačily listopadovou inflaci na 2,1 % při stále silném 7,1% růstu mezd

Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2,1 % meziročně. Hlavním důvodem byl hlubší pokles cen potravin, částečně i zpomalení jádrové inflace z nedávných 2,8 %. Přestože inflace tedy překvapila pozitivně, tak volatilita cen potravin a stále silný rychlý růst mezd o 7,1 % ve třetím čtvrtletí bude tlumit ochotu ČNB navrátit se ke snižování úrokové sazby. A stejné důvody tlumí rizika výhledu ČBA na spotřebitelskou inflaci v příštím roce kolem 2,2 %. Přetrvává výrazný rozdíl v oživení reálné hrubé mzdy mezi tržním a netržním sektorem.
Volatilní ceny potravin stlačily listopadovou inflaci na 2,1 % při stále silném 7,1% růstu mezd ilustrační foto
Nominální hrubá mzda ve třetím čtvrtletí v průměru vzrostla o 7,1% meziročně, a to při přetrvávajícím silném mezičtvrtletním růstu o 1,7 %. Ovšem mediánová mzda rostla pomaleji o 6,2 % meziročně. Ve třetím čtvrtletí byl patrný odlišný růst mezikvartální dynamiky napříč odvětvími se slabším růstem mezd v průmyslu, zatímco sektor služeb si udržel silný růst, především v ICT a v nemovitostních službách, a růst mezd ve finančnictví korigoval předchozí „nulový“ kvartál. 
I když růst meziroční růst nominálních mezd ve třetím čtvrtletí byl obdobný napříč tržním a netržním sektorem, odhaduji pomalejší mezikvartální růst mezd v netržních odvětvích než v tržních odvětvích. To udržuje rozevřené nůžky mezi mírou postcovidového oživení reálné hrubé mzdy v tržních odvětvích (+28 %) ve srovnání s netržními odvětvími (-7.9 %). Průměrný reálný disponibilní důchod je přibližně o 4,2 % výše než v závěru roku 2019.

Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu 2025 zpomalil na 2,1 % z říjnových 2,5 %. Tento výsledek je pod konsensem analytiků (2,5 %), ale i pod predikcí ČNB (2,2 % po jejím přestřelení o 0,3 % bod v předchozím měsíci). Meziměsíčně v listopadu klesly spotřebitelské ceny o -0,3 %, což bylo přibližně o 0,4 % bod méně, než je běžné. To především odráží silnější než obvyklé snížení cen potravin, alkoholu a tabáku. 
S ohledem na nedávnou volatilitu cen potravin a vysoký růst mezd doprovázený i vysokým růstem jednotkových nákladů nepředstavují listopadové údaje o spotřebitelských cenách výrazné riziko pro náš 2,2% výhled pro příští rok po jejich 2,5% letošním nárůstu. 
Podle mého předběžného odhadu jádrová inflace pravděpodobně zpomalila svůj meziroční růst na 2,6-2,7 % z říjnových 2,8 % (ČNB čekala 2,8 %). Tento odhad předpokládá o něco mírnější 0,5% meziměsíční nárůst neenergetických regulovaných cen. Pokud je toto správně, pak by sezónně očištěný meziměsíční růst jádrové inflace zpomalil v listopadu k nule po průměrném nárůstu 0,25 % meziměsíčně v předchozích třech měsících (současný tříměsíční anualizovaný průměr je 1,3 %). Na půlročním horizontu, tedy pro březen 26 až květen 26, očekávám anualizované momentum jádrové inflace na 2,3 %, což je poblíž predikce ČNB 2,3 % meziročně pro čtvrté čtvrtletí 2026. Prognóza ČBA počítá se zpomalením tempa jádrové inflace na 2,5 % v roce 2026 z 2,7 % v letošním roce.
ČSÚ zveřejní finální data o listopadové inflaci 10. prosince, kdy ČNB ve 13:00 SEČ oznámí odhad jádrové inflace.

Nominální mzda ve třetím čtvrtletí v průměru vzrostla o 7,1% meziročně, a to při přetrvávajícím silném mezičtvrtletním růstu o 1,7 %. 
I když růst meziroční růst nominálních mezd ve třetím čtvrtletí byl obdobný napříč tržním a netržním sektorem, odhaduji pomalejší mezikvartální růst mezd v netržních odvětvích než v tržních odvětvích. To
Rozsah neinflačního růstu mezd se ve třetím čtvrtletí zlepšil, ale s ohledem na růst jednotkových mzdových nákladů nelze tvrdit, že je to nový desinflační trend
Přetrvává výrazný rozdíl v postcovidovém oživení reálné hrubé mzdy mezi tržním a netržním sektorem.
Meziměsíčně v listopadu klesly spotřebitelské ceny o -0,3 %, což bylo přibližně o 0,4 % bod méně, než je běžné. To především odráží silnější než obvyklé snížení cen potravin, alkoholu a tabáku.