Říjnová průmyslová produkce zůstala v útlumu (meziměsíčně téměř beze změny) kvůli poklesu ve zpracovatelském průmyslu, včetně automobilového segmentu, a to navzdory oživení v energeticky náročné produkci a v samotném energetickém sektoru (který by měl podpořit růst i v listopadu). Návrat slabosti do listopadového
průmyslového sentimentu nenaznačuje brzké oživení z pokračující průmyslové stagnace.
Nepřekvapivě poklesly i exporty (také kvůli efektu předchozímu předzásobení exportů do USA), ovšem spolu s nimi i dovozy, rovněž díky menšímu importu energií. Ve výsledku tak zahraniční obchod dosáhl historického post-covidového přebytku 30 miliard korun (po sezónním očištění). Ovšem i bez energií se v posledních měsících drží na silných přebytcích. Ty pomáhají silnější koruně a důchodově tak podporují oživení spotřeby.
Stavební výroba rovněž v říjnu lehce poklesla o 0,4 %, navíc po téměř 2% poklesu v září, a to kvůli slabšímu výtlaku infrastrukturních staveb a téměř pětiměsíční stagnaci v segmentu budov. Meziročně tak celý sektor v říjnu navýšil svou produkci o více než 8 %, ale současné šestiměsíční momentum signalizuje mírné zpomalení. Pokračující slabost statistik stavebních povolení a nejasnost financování státních infrastrukturních investic v příštím roce budou představovat výzvu pro ekonomický růst po jejich pozitivním příspěvku v letošním roce.
Průmyslové mzdy si navzdory stagnaci produkce drží solidní tempo, a to v říjnu 5,8 % meziročně, ovšem při stále silném meziměsíčním růstu, který v posledních třech měsících anualizovaně rostl okolo 8 %. To probíhá při mírném poklesu pracovní síly, cca o 1,4 % meziročně.
K tomu se přidává stále vysoký růst mezd, který ve třetím čtvrtletí zpomalil na 7,1 % meziročně ze 7,6 % v předchozím čtvrtletí. V reálném vyjádření rostly mzdy o 4,5 % meziročně. Ale spotřeba domácností "pouze" o 3 %, jelikož růst reálného disponibilního důchodu pravděpodobně setrval okolo 1 % meziročně.
Ne úplně překvapivě se říjnové tržby v maloobchodě po zářijovém klopýtnutí vrátily k silnějšímu růstu, což bylo patrné zejména u nepotravinářského zboží. Pokud se podíváme na listopadové plány domácností ohledně větších nákupů (viz níže) a rovněž na stále solidní tempo růstu reálných mezd, je pravděpodobné pokračování pozitivních čísel z maloobchodu i v dalších měsících.
Příští rok by spotřebitelská poptávka měla pokračovat solidním tempem, a to díky čilému oživení české ekonomiky. To by mělo stabilizovat trh práce, tedy zastavit letošní trend rostoucí nezaměstnanosti, a v pozdější fázi by spotřebitelská poptávka měla být pravděpodobně více podpořena i fiskální politikou. Mzdy rostou rychle, ale produktivita na odpracovanou hodinu stále pokulhává. Výsledkem je pokračující tlak z mezd na ceny. To bude tlumit prostor pro holubičí reakci centrální banky. Ta si pravděpodobně počká, jak se vykrystalizuje nová fiskální a strukturální politika nové vlády.