Mírné zpomalení ekonomiky v závěru 2025 a letošní rok má našlápnuto zopakovat 2,5% loňský růst
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Růst ekonomiky v závěru loňského roku zpomalil, ovšem stále dosáhl solidního půlprocentního mezikvartálního růstu HDP. Struktura růstu se výrazně nemění – dominantní je spotřeba, což pravděpodobně neplatí o investicích. To je v souladu s posledními daty o sentimentu. Pozitivnějším náznakem je zlepšující se produktivita. Vyhlídka na letošní rok je zopakování loňského 2,5% růstu, a to díky lepšímu výhledu reálného mzdového růstu a změně ve fiskální politice. Naopak slabší zahraniční poptávka, i s ohledem na sentiment v průmyslu, bude asi překážkou silnějšímu růstu ekonomiky.
Závěrečné čtvrtletí loňského roku přineslo opět pozitivní překvapení ohledně růstu HDP, a to 0,5 % mezikvartálně (vs. mé očekávání 0,4 % či náznaky zpomalení z předstihového indikátoru ČNB), ale výsledek je v souladu s konsensem ČBA Prognózy. Ekonomika byla dle ČSÚ tažená spotřebou a do určité míry i zahraničním obchodem. Překvapivě zejména kvůli dynamice čistých exportů během října a listopadu. Mezi překvapení bych zařadil i ve výčtu chybějící průmysl, jehož říjnová a listopadová aktivita rostla o 1,7 % mezikvartálně (viz analýza zde). Ekonomika tak pouze mírně zpomalila z průměrného 0,6 % růstu v předcházejících třech čtvrtletích (což byl i průměr v roce 2025) a odpovídala průměrné mezikvartální dynamice z roku 2024.
Opětovné zklamání představuje pravděpodobně slabší investiční aktivita, což ovšem není až tak překvapivé kvůli slabší stavební aktivitě ve druhém loňském pololetí a s ohledem na ekonomický sentiment (viz Lednová stabilita ekonomického sentimentu skrývá čtyři jasnější signály pro růst a inflaci) z přelomu loňského a letošního roku. Ten poukazuje na přetrvávající slabost poptávky v průmyslu s poklesem využití jeho kapacit. Na druhou stranu spotřebitelské plány větších nákupů zůstávají silné, a to při propadu cenových očekávání. Ekonomický sentiment tak nevybízí k očekávání výraznější změny ve struktuře růstu české ekonomiky.
Mírně slabší růst ekonomiky je ovšem také doprovázen nezměněnou zaměstnaností, a to v podstatě již po celé druhé pololetí loňského roku, což vyústilo v mírné zpomalení jejího meziročního růstu na 0,9 % v závěru roku 2025. Tento vývoj tak z části odráží rostoucí nezaměstnanost (viz graf 4 níže); jde o trend minulého roku, který pouze mírně zvolnil v jeho samotném závěru (viz analýza zde).
Částečně pozitivní zprávou pro ČNB je, že spotřebou tažený růst HDP doprovází také lepší čísla o produktivitě zaměstnaných. Ta díky neměnné zaměstnanosti na konci loňského roku vzrostla o 0,5 % mezikvartálně a její meziroční růst se tak stabilizoval na 1,5 % (viz třetí graf níže). Proč částečně? Jelikož v předcházejících dvou čtvrtletích jsme sice pozorovali mírnější růst zaměstnanců, ale byl doprovázen jejich vyšším využitím, což znamená, že produktivita na odpracovanou hodinu v předchozích dvou čtvrtletích naopak slábla. ČSÚ doplní tento obrázek podrobnějšími údaji 3. března.
Růst HDP tak v závěru loňského roku dosáhl 2,4 % meziročně a za celý rok 2,5 %, což je znatelné zlepšení v porovnání s 1,1 % v roce 2024 a lepší výsledek, než byla dřívější očekávání, například 1,7 % z května loňského roku zmítaného negativními šoky z Trumpových celních válek (očekávání z počátku roku 2025 bylo pro loňský růst HDP 2,1 %). Letošní rok by měl být opět podpořen investiční aktivitou vlády (viz náznaky přesunů na výdajové stránce navrženého státního rozpočtu na letošní rok), což by v kombinaci s pravděpodobně silnějším růstem reálné mzdy (asi blíže ke 4 % než původně očekávaných 3,3 % pro rok 2026 po 4,3 % v roce 2025) mělo podpořit ekonomiku i v letošním roce.
Pozitivní rizika vůči konsensu listopadové ČBA prognózy, který pro letošní rok vyhlížel růst ekonomiky o 2,2 % meziročně (a to kvůli zpomalení v závěru roku 2025) při stále solidním mezikvartálním růstu HDP o 0,6 %, tedy v průměru stejném jako v loňském roce. Již lepší výkonnost ekonomiky ve třetím čtvrtletí naznačovala silnější meziroční růst okolo 2,4 % pro letošní rok. Dále silnější růst reálných mezd (díky nižší inflaci) a uvolněnější fiskální politika mohou přidat 0,2–0,3 procentního bodu, což by vyhlídku na letošní zlepšení HDP posunulo přes 2,5 % (ČNB v listopadu očekávala letošní růst o 2,4 %, což je současná lednová projekce MinFinu). Naopak rizikem pro letošní růst je síla oživení německé ekonomiky, což může tlumit zlepšení výhledu na letošní rok. K tomu se přidává celkově zahraniční poptávka v případě výraznější korekce na finančních trzích, což v posledních týdnech rezonuje i v rozhovorech s představiteli ČNB (viz zde či zde). Také začátek letošního roku začal dle ČNB slabě (viz čtvrtý graf zde).