Lednová stabilita ekonomického sentimentu skrývá čtyři jasnější signály pro růst a inflaci
Komentář Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma ČBA: Leden vykázal stabilní ekonomický sentiment, ovšem průmysl dál trápí slabá poptávka s negativními konsekvencemi pro investice. Naopak spotřebitelské nákupní plány zůstávají plné optimismu, také díky jak nižším cenovým očekáváním, které tlumí i průmysl, ale nikoli služby, tak i lepší očekávání na trhu práce, kde naopak pozitivně přispívá sektor služeb postrádající více pracovníků. Vypadá to tedy na pokračující solidní letošní růst ekonomiky při znatelně nižším růstu celkové inflace. Tato kombinace pravděpodobně přesouvá diskusi v ČNB ze stability či růstu sazeb k jejich stabilitě či možnému poklesu, který ovšem s ohledem na pokračující „inflaci ve službách“ a změnu v nastavení fiskální politiky není jistý.
Ekonomický sentiment zůstal v lednu poblíž svého dlouhodobého průměru. Ačkoliv jak spotřebitelé, tak sektor stavebnictví zůstávají na nadprůměrných hodnotách, sentiment v obou sektorech se v lednu mírně zhoršil. Pravděpodobně v souvislosti s korekcí „povolebního optimismu“ u spotřebitelů, i když to se neodrazilo v nadále nízkých cenových očekáváních domácností a v jejich optimistických plánech na větší nákupy. Do nižšího sentimentu ve stavebnictví se nejspíše promítají nejasnosti ohledně kapacity vládních financí na letošní infrastrukturní projekty, jakož i slabá čísla stavebních povolení v porovnání s obvyklými počty zahájených a dokončených bytů (viz graf zde). V případě služeb došlo k pozitivní korekci po předchozích slabších měsících. K tomu se přidalo mírné zlepšení sentimentu v obchodě a v průmyslu, avšak oba tyto sektory zůstávají relativně skeptické vůči návratu k normálu.
Ekonomický sentiment zůstal v lednu poblíž svého dlouhodobého průměru
Horší sentiment domácností nesrazil jejich optimistické plány na větší nákupy
Zatímco ekonomický sentiment se v posledních měsících mírně zhoršil, směrem k HDP to nepředstavuje výraznější riziko (viz graf vlevo). Ovšem předstihový indikátor ČNB na velmi brzkém počátku roku nepřekypuje optimismem, poté co již závěrem minulého roku naznačil výraznější zpomalení mezikvartálního růstu HDP k 0,3 %. To je lehce pod predikcí ČBA 0,4 % a v kontrastu se silnější listopadovou aktivitou v průmyslu a maloobchodě, kterou však kompenzuje slabší stavebnictví a čisté exporty (viz analýza zde).
Průmysl zůstává v pokračující slabosti navzdory lednovému zlepšení jeho sentimentu. Mírně lepší lednový průmyslový sentiment odráží především pokles zásob, zatímco jak hodnocení současné poptávky, tak očekávání produkce v lednu poklesla (Poznámka: exportní očekávání se přestala publikovat, což může vyvolat otazníky, nikoli však zásadní, zejména v případě malé otevřené ekonomiky, kde byla patrná jejich silná provázanost s celkovou očekávanou produkcí).
Slabá poptávka se začíná promítat do nižšího využití výrobních kapacit, což není dobrá zpráva pro očekávané oživení investiční aktivity v soukromém sektoru. Pokud se podíváme na kvartální průzkum, slabost poptávky zůstává omezujícím faktorem v průmyslu, kde se – co se týče růstových bariér – bohužel drží nad normálem, zatímco ve službách (mírné zhoršení) a ve stavebnictví (mírné zlepšení) se drží pod ním. Slabý sentiment v průmyslu se odrazil v nižším využití výrobních kapacit, a to při jejich stále dostatečném hodnocení vzhledem k zakázkám. Toto to není povzbudivá zpráva pro očekávané oživení investiční aktivity, které v posledních kvartálech, zvláště po vyloučení investic do staveb, zklamala (viz analýza zde). Tento signál je ovšem v kontrastu s průzkumem úvěrových podmínek ČNB, který ukázal zlepšení faktoru investiční aktivity v rámci hodnocení poptávky nefinančních podniků po bankovních úvěrech.
Solidní sentiment se odrazil i v mírném zlepšení očekávání na trhu práce, což by mohlo tlumit nedávný negativní trend rostoucí nezaměstnanosti (viz analýza zde). Mírné oživení důvěry ve službách je spojeno s lepšími očekáváními zaměstnanosti, která se v tomto sektoru také odrážejí ve více vnímaném nedostatku pracovní síly (viz graf vlevo výše). Zde pak může představovat proinflační riziko i plán vlády na zvýšení platů ve veřejné sféře od dubna. Naopak slabší sentiment ve stavebnictví se projevil v mírnějších očekáváních zaměstnanosti, i když nedostatek zaměstnanců nadále představuje klíčový limit v tomto sektoru. To může snižovat šance na „neinflační“ proveditelnost vládních plánů v oblasti rychlejšího nastartování bytové výstavby.
Očekávání zaměstnanosti jsou mezi sektory proti sobě, což je nyní nejvíce patrné ve službách a stavebnictví
Solidní sentiment se odrazil i v mírném zlepšení očekávání na trhu práce, což by mohlo tlumit nedávný negativní trend rostoucí nezaměstnanosti
Cenová očekávání nadále klesají v souvislosti s realizovanými vládními plány v oblasti regulované části ceny elektrické energie, což podporuje cestu k mírnějšímu růstu spotřebitelských cen v letošním roce okolo 1,6 % meziročně (namísto původně vyhlížených 2,2 %) po 2,5 % v roce 2025. Lednový pokles cenových očekávání se týká především spotřebitelů a průmyslu, ale také služeb, které ovšem spíše tlumí přetrvávající cenové pnutí v sektoru služeb, než že by naznačovaly jeho výraznější útlum.
Vládní politika srazila cenová očekávání jak domácností, tak v průmyslu
Nižší cenová očekávání vypadají v souladu s mírnějším než 2% růstem spotřebitelské inflace v letošním roce
Cenová očekávání ve službách spíše upustila páru, než že by signalizovala výraznější disinflaci
Slabost ve stavebnictví se zatím nepromítá do cenových očekávání
