Ceny potravin a energií udržely prosincovou inflaci na 2,1 %

Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci 2025 zůstal v podstatě beze změny na 2,1 %. Tento výsledek je pod konsensem analytiků a pod predikcí ČNB (2,3 %). Meziměsíčně v prosinci klesly spotřebitelské ceny o -0,3 %, což bylo přibližně o 0,1 procentního bodu méně, než bylo běžné v předchozích pěti letech. To především odráží pokračující silnější než obvyklé snížení cen potravin, alkoholu a tabáku (globální ceny potravin v kombinaci s kurzem koruny jsou v tomto ohledu podpůrné) a energií, zatímco jádrová inflace pravděpodobně korigovala své desinflační překvapení z listopadu.

Spotřebitelské ceny tak v loňském roce vzrostly o 2,5 % meziročně po 2,4 % v předcházejícím roce. To byly výrazně mírnější růsty než průměrných 7,1 %v předchozích pěti letech. Nižší už byl pouze rok 2018 s 2,1 %. Spotřebitelská inflace se tak v uplynulém roce nacházela ve středu horní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB (2 ±1 p.b.). Jádrová inflace v loňském roce naopak mírně zrychlila na 2,7 % z 2,5 % v roce 2024, což především odráželo vyšší ceny nemovitostí a pokračující silnější růst mezd bez odpovídající produktivity, zatímco silnější koruna pomáhala tlumit poptávkové tlaky ze spotřeby.

Nové ceny energií pravděpodobně povedou k podstřelení letošního výhledu ČNB na spotřebitelskou inflaci okolo 2,2 %, který je v souladu s Prognózou ČBA. Ovšem obě predikce budou pravděpodobně podstřeleny o 0,3–0,4 p.b. z důvodu přesunutí platby za obnovitelné zdroje na energie do státního rozpočtu. K tomu by se měla přidat stabilizace jádrové inflace na nižší hodnotě okolo 2,5 % meziročně po loňských 2,7 % (její prosincové oživení k 2,8 % meziročně zde nepředstavuje riziko). A to z důvodu pravděpodobně pomalejšího růstu cen nemovitostí, silnější koruny a mírnějšího mzdového růstu, který by měl být doprovázen vyšší produktivitou (tento předpoklad však zatím není v datech z české ekonomiky patrný, viz odkaz výše).

Podle mého předběžného odhadu jádrová inflace pravděpodobně zrychlila svůj meziroční růst na přibližně 2,75 % z listopadových 2,6 % (ovšem ČNB čekala 2,9 %). Tento odhad předpokládá o něco mírnější 0,1% meziměsíční nárůst neenergetických regulovaných cen. Pokud je toto správně, pak by sezónně očištěný meziměsíční růst jádrové inflace zrychlil na 0,39 % v prosinci z průměrného nárůstu 0,12 % meziměsíčně v předchozích třech měsících, což ovlivnil krátkodobý listopadový propad k nule.

To implikuje zrychlení anualizovaného růstu jádrové inflace v posledních třech měsících na 2,5 % (z 1,4 % v předchozích třech měsících), což je nad středem inflačního cíle ČNB a nad její predikcí jádrové inflace 2,3 % meziročně pro čtvrté čtvrtletí 2026. Na půlročním horizontu, tedy pro duben 26 až červen 26, vyhlížím anualizované momentum jádrové inflace na 2,5 %, tedy nad inflačním cílem ČNB. Prognóza ČBA počítá se zpomalením tempa jádrové inflace na 2,5 % v roce 2026 z 2,7 % v letošním roce.

ČSÚ zveřejní finální data o prosincové inflaci 13. ledna, kdy ČNB ve 13:00 SEČ oznámí odhad jádrové inflace.