Březen přinesl pro ČNB několik protichůdných dat, ale jestřábí reakce na energetický šok je patrná
Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila a udržela si proinflační nádech kvůli silné spotřebě domácností a silnému růstu mezd nepodpořenému produktivitou. Centrální banka ovšem svou novoroční komunikací naznačila možný pokles úrokové sazby. Tuto rétoriku ovšem změnil současný energetický šok. Pro centrální banku bude v nejbližších měsících klíčová dynamika jádrové inflace, ale i propustnost vyšších cen ropy a plynu do ostatních cenových segmentů v ekonomice. Březnová cenová očekávání vzrostla, ale jejich dubnové vnímání bude pro centrální banku směrodatnější.
Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila, a to o 0,7 % mezikvartálně, což bylo mírně nad původními odhady a udržela si proinflační nádech. Růst táhla hlavně spotřeba domácností, ale přidaly se i fixní investice. Pokračoval růst jednotkových mzdových nákladů kvůli opětovně silnějšímu růstu mezd a platů při nevýrazném trendu v produktivitě (blíže viz zde), což udržuje potenciální inflační tlaky, i když v lednu a únoru došlo i ke zpomalení momenta v jádrové inflaci služeb. Případný zlom směrem vzhůru během března (ale i dubna - předběžný odhad bude k dispozici 6. května, den před zasedáním ČNB).
Lednová data naopak ukázala oslabení ekonomické aktivity kvůli propadu průmyslu a stavebnictví, ovšem jádrový maloobchod se svými tržbami zůstává relativně odolný. A to navzdory dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, který může částečně odrážet i změny v legislativě, a trh práce pravděpodobně zůstává částečně napjatý. Navíc růst mezd spolu se zpomalující lednovou a únorovou inflací (v průměru 1,5 % meziročně) podporuje obnovu kupní síly domácností (blíže k tomuto tématu viz report k disponibilním příjmům domácností). Detailnější číselná dynamika české ekonomiky v lednu na ČBA Monitoru - zde, či poslední tabulka níže.
K tomu se přidávají stále odolné březnové nákupní plány spotřebitelů, ale i průmyslu. I když byl ekonomický sentiment sbírán již v období vyšších cen ropy, spotřebitelé (a nejen oni) pravděpodobně předpokládali spíše omezenější válečný střet s krátkodobým energetickým šokem. Tomu pravděpodobně odpovídal i omezený nárůst inflačních očekávání. Jelikož pro ČNB bude tento ukazatel klíčový, sestrojil jsem kompozitní index cenových očekáváních ve vztahu k české inflaci (viz graf 1 níže), který by mohl posloužit jako vodítko pro následující měsíce.
Nově zkonstruovaný index kompozitních cenových očekávání za březen naznačuje spotřebitelskou inflaci blížící se zhruba ke 3 %. To víceméně odpovídá současným mechanickým úpravám krátkodobého výhledu na růst spotřebitelských cen kvůli vyšším cenám pohonných hmot. Ty naznačují posun z únorové CPI na 1,4 % na 2 % v březnu a 2,8 % v dubnu, kdy PHM přidají přibližně 1 p. b. do růstu CPI zatímco v letošních měsících z něho zatím ukously 0,3 p. b.
Růst nových úvěrů zůstal v únoru silný, tedy v případě hypoték a úvěrů na bydlení, zatímco firemní úvěry mírně oslabily ve srovnání s druhým loňským pololetím a přiblížily se loňskému průměru.
Ještě důležitější pro ČNB bude propustnost těchto energetických šoků do jádrové inflace a následného případného růstu měnové zásoby (skrze bankovní úvěry či expanzivní fiskální politiku) kvůli méně restriktivním úrokovým sazbám (zde tedy budeme porovnávat nárůst inflačních a mzdových očekávání ve srovnání s výnosovou křivkou). Jedním z klíčových faktorů, které ovlivní tuto propustnost určí, je ukotvenost inflačních očekáváních a vývoj na trhu práce (zaměstnanost a růst mezd), respektive jak očekávaná ekonomická aktivita, potažmo očekávané reálné příjmy domácností ovlivní akceptaci vyšších cen spotřebiteli napříč ekonomikou.
Ačkoliv můžeme použít paralelu s období začátku invaze Ruska na Ukrajinu z roku 2022, tak některé okolnosti jsou sice stejné (jedná se o energetický šok), ale v mnohém se v současnosti liší (cenový rozsah šoku zvláště u plynu a elektřiny, rozsah výpadků v dodávkách, "sympatie" s vyššími cenami u prodejců zasažených covidem vs. silnější růst reálných mezd).
Hlavní grafy
Cenová očekávání 
Ceny ropy představují proinflační riziko i kvůli stále zvýšeným delším futures (spodní čáry v grafu)
Ekonomická aktivita za leden: slabší průmysl a stavebnictví vs. odolný maloobchod
Ekonomický sentiment se za březen držel, ale byl sesbírán během první poloviny března - to už sice ceny ropy šly ke 100 dolarům, ale šok byl považován spíše za "dočasný"
Nové úvěry v ekonomice se liší optikou úvěrů domácnostem a firmám ... 
... u nichž především nové korunové úvěry nenavázaly na silnější čísla z loňského druhého pololetí
K cenám
Průmysl nepřekvapivě reagoval na energetický šok nejrychleji
Pro centrální banku mohou být riziková zvýšená cenová očekávání ve službách
Pro spotřebitelskou inflaci a rozsah jejího zvýšení bude důležitější šok do cen plynu a potravin
Takže model cen potravin nabyde na důležitosti
... tedy po model cen českých pohonných hmot
Úrokové sazby reagovaly růstem napříč celým regionem ... 
... a napříč výnosovou křivkou
K ekonomickému sentimentu
Očekávání zaměstnanosti zůstala v březnu solidní, v kontrastu s postupným růstem nezaměstnanosti
Lednová data o (volatilních) průmyslových mzdách mohou přinést mírnou úlevu po silném růstu mezd v loňském roce
Plány spotřebitelů zůstaly v březnu vysoko, ale duben bude pro centrální banku směrodatnější ...
... a to samé platí pro průmyslový sentiment, který se zlepšil nejen u nás
K ekonomické aktivitě
Maloobchod si udržel silném momentum ...
... což neplatí stavebnictví (doběh slabších povoleních?), ale i pro průmysl včetně zpracovatelského ...
... kde auta sice odolávala, ale to neplatilo pro energeticky náročná odvětví
Zatímco exporty se držely solidně
... ale přebytek zahraničního obchodu se v posledních měsících mírně zhoršil
