Česká ekonomika na konci loňského roku zrychlila, a to o 0,7 % mezikvartálně, což bylo mírně nad původními odhady a udržela si proinflační nádech. Růst táhla hlavně spotřeba domácností, ale přidaly se i fixní investice. Pokračoval růst jednotkových mzdových nákladů kvůli opětovně silnějšímu růstu mezd a platů při nevýrazném trendu v produktivitě (blíže viz
zde), což udržuje potenciální inflační tlaky, i když v lednu a únoru došlo i ke zpomalení momenta v jádrové inflaci služeb. Případný zlom směrem vzhůru během března (ale i dubna - předběžný odhad bude k dispozici 6. května, den před zasedáním ČNB).
Lednová data naopak ukázala oslabení ekonomické aktivity kvůli propadu průmyslu a stavebnictví, ovšem jádrový maloobchod se svými tržbami zůstává relativně odolný. A to navzdory dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, který může částečně odrážet i změny v legislativě, a trh práce pravděpodobně zůstává částečně napjatý. Navíc růst mezd spolu se zpomalující lednovou a únorovou inflací (v průměru 1,5 % meziročně) podporuje obnovu kupní síly domácností (blíže k tomuto tématu viz
report k disponibilním příjmům domácností). Detailnější číselná dynamika české ekonomiky v lednu na
ČBA Monitoru - zde, či poslední tabulka níže.
K tomu se přidávají stále odolné březnové nákupní plány spotřebitelů, ale i průmyslu. I když byl ekonomický sentiment sbírán již v období vyšších cen ropy, spotřebitelé (a nejen oni) pravděpodobně předpokládali spíše omezenější válečný střet s krátkodobým energetickým šokem. Tomu pravděpodobně odpovídal i omezený nárůst inflačních očekávání. Jelikož pro ČNB bude tento ukazatel klíčový, sestrojil jsem kompozitní index cenových očekáváních ve vztahu k české inflaci (viz graf 1 níže), který by mohl posloužit jako vodítko pro následující měsíce.
Nově zkonstruovaný index kompozitních cenových očekávání za březen naznačuje spotřebitelskou inflaci blížící se zhruba ke 3 %. To víceméně odpovídá současným mechanickým úpravám krátkodobého výhledu na růst spotřebitelských cen kvůli vyšším cenám pohonných hmot. Ty naznačují posun z únorové CPI na 1,4 % na 2 % v březnu a 2,8 % v dubnu, kdy PHM přidají přibližně 1 p. b. do růstu CPI zatímco v letošních měsících z něho zatím ukously 0,3 p. b.
Růst nových úvěrů zůstal v únoru silný, tedy v případě hypoték a úvěrů na bydlení, zatímco firemní úvěry mírně oslabily ve srovnání s druhým loňským pololetím a přiblížily se loňskému průměru.
Slabší výkonnost české průmyslové a stavební výroby na začátku letošního roku společně s mírně slabším (i když volatilním) růstem průmyslových mezd by před měsícem pravděpodobně zesílila debatu o načasování mírného snížení úrokové sazby centrální banky, kterou s novým rokem naznačila část bankovní rady ČNB. Ovšem energetický šok v důsledku války s Íránem významně změnil rétoriku centrální banky na jejím březnovém zasedání, které nepřekvapivě vyústilo v ponechání nezměněné úrokové sazby ČNB na 3,50 %. Pro centrální banku bude klíčové jak se energetický cenový promítne nejen do cen pohonných hmot, ale i jak silný bude dopad do ostatních cen energií, tedy plynu a elektřiny, a ostatních komodit (s dopady napříč odvětvími).
Ještě důležitější pro ČNB bude propustnost těchto energetických šoků do jádrové inflace a následného případného růstu měnové zásoby (skrze bankovní úvěry či expanzivní fiskální politiku) kvůli méně restriktivním úrokovým sazbám (zde tedy budeme porovnávat nárůst inflačních a mzdových očekávání ve srovnání s výnosovou křivkou). Jedním z klíčových faktorů, které ovlivní tuto propustnost určí, je ukotvenost inflačních očekáváních a vývoj na trhu práce (zaměstnanost a růst mezd), respektive jak očekávaná ekonomická aktivita, potažmo očekávané reálné příjmy domácností ovlivní akceptaci vyšších cen spotřebiteli napříč ekonomikou.
Ačkoliv můžeme použít paralelu s období začátku invaze Ruska na Ukrajinu z roku 2022, tak některé okolnosti jsou sice stejné (jedná se o energetický šok)
, ale v mnohém se v současnosti liší (cenový rozsah šoku zvláště u plynu a elektřiny, rozsah výpadků v dodávkách, "sympatie" s vyššími cenami u prodejců zasažených covidem vs. silnější růst reálných mezd).