Korunu v prvním čtvrtletí oslabila geopolitika, oporou jí zůstaly sazby

Íránská válka se koncem prvního letošního čtvrtletí promítla do mírně slabší koruny, kterou ovšem podržely vyšší tržní úrokové sazby. 

Relativně mírné oslabení koruny, která se stále drží na výrazně silnějších úrovních než na počátku loňského roku, tlumí současný energetický cenový šok. Pokud by koruna začala výrazněji oslabovat, mohla by to centrální banka vyhodnotit jako impuls k devizovým intervencím. Ty by pomohly omezit energetický inflační šok, a tím i tlak na zvýšení úrokové sazby ze současných 3,50 %.

Na konci března trhy zaceňovaly v případě ECB dvojí zvýšení její úrokové sazby na 2,50 %, i když v druhé polovině března to bylo až trojí zvýšení. Obdobný posun byl vidět i u českých sazeb, které naznačují dvojí až trojí zvýšení od třetího čtvrtletí. 

Úrokový diferenciál, tedy rozdíl mezi domácími a zahraničními sazbami, zůstává pro korunu podpůrný, i když méně než v druhé polovině loňského roku. Korunu ale současně oslabovala vyšší riziková averze, například pokles akciových trhů, a také vyšší riziková prémie spojená s obavami z dopadů dražších energií, podobně jako v roce 2022. I když tam zvláště u cen plynu a elektřiny, které výrazně zhoršily jak zahraniční obchodní bilanci, tak fiskální výhled, zdaleka nejsme. 

Ve srovnání s regionem se koruna vůči euru pohybovala podobně jako polský zlotý, protože v tomto vztahu stále dominuje úrokový diferenciál. Maďarský forint byl výrazně rozkolísanější. Íránská válka v jeho případě v zásadě smazala lednové a únorové zisky. To se dělo navzdory tomu, že maďarská centrální banka po zhruba roce a půl snížila sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,25 % (vs. ČNB na 3,50 % a polská centrální banka na 3,75 %). V kurzu forintu se navíc odrážejí i blížící se dubnové parlamentní volby, které mohou přinést restart ve vztazích s EU včetně uvolnění evropských fondů.

Koruna vůči euru v prvním letošním čtvrtletí oslabila o více než jedno procento, a to hlavně v březnu. V lednu a únoru se přitom držela okolo 24,3 za euro. I tak ale zůstala zhruba o necelá tři procenta silnější než na konci roku 2024, kdy se pohybovala okolo 25 za euro. Geopolitický šok zvýšil rizikovou averzi a posílil americký dolar vůči euru blíže k 1,15, oproti lednovým a únorovým úrovním okolo 1,17 a 1,18. To se promítlo do březnového oslabení koruny vůči dolaru přibližně o 50 haléřů k 21,5. Česká měna je ale vůči dolaru stále výrazně silnější než na počátku roku 2025, kdy se pohybovala okolo 24.