Prosincová aktivita uzavřela konec loňského roku na solidní vlně

Nová predikce ČNB pro letošní rok vyhlíží silnější – méně proinflační – růst HDP o bezmála 3 % meziročně. Ten je podpořen i silnějším růstem reálné mzdy o 1 p. b., tedy o 4,5 % meziročně. Ovšem s ohledem na inflaci ČNB zároveň předpokládá silnější růst produktivity práce o 2,5 % meziročně (+0,6 p. b. vůči původní predikci), což povede pouze k mírně silnějšímu nárůstu jednotkových mzdových nákladů v letošním roce o 3,6 % (+0,3 p. b.). Detailní čísla o HDP ve čtvrtém čtvrtletí ČNB napoví (a to 3. března), zda jsme na této dezinflační trajektorii – ČNB čeká růst jednotkových mzdových nákladů o 5,7 % meziročně s průměrným růstem nominálních mezd v tržních odvětvích o 6,9 % meziročně.

Zpátky k prosincovým číslům: ta na konci roku 2025 ukazují na znatelné zlepšení krátkodobého tempa růstu české ekonomiky, včetně zpracovatelského  průmyslu. Prosincová čísla jsou ovlivněna kalendářními efekty, ale sezónně očištěná data poukazují na solidní 0,8 % nárůst výroby ve zpracovatelském průmyslu, a to po 2,5 % zlepšení v listopadu. Automotive v prosinci poklesl, ale po předchozích silnějších číslech. Energeticky náročná produkce také drží pozitivní trend, ale asymetricky napříč odvětvími (minerály a chemie vs. horší kovy). Tříměsíční klouzavý průměr anualizovaného růstu (3mma SAAR) u průmyslu dosáhl v prosinci 11,4 %, přičemž automobilový sektor vykázal dokonce přes 20 %. To potvrzuje, že průmysl se stal hlavním tahounem cyklického oživení, a to navzdory přetrvávajícím strukturálním rizikům v evropské ekonomice a horšímu průmyslovému sentimentu. Ten v lednu vyústil v pokles využití výrobních kapacit s přetrvávající nedostatečnou poptávkou jako limitem pro průmyslovou aktivitu.

Stavebnictví v prosinci konečně pozitivně překvapilo svým 1,7 % meziměsíčním oživením. Kombinace meziročního růstu a zlepšení meziměsíční dynamiky sice může signalizovat dosažení cyklického dna, zejména pokud se potvrdí oživení investic do infrastruktury v letošním roce. Ovšem statistika stavebních povolení zůstává spíše negativní a nenaznačuje výraznější zlepšení (viz ytd vývoj v grafu níže). V celém Česku bylo v roce 2025 povoleno zhruba 23 tisíc bytů, což je o 5 % méně než v roce 2024 a více než o pětinu pod pětiletým průměrem. Počet zahájených bytů dosáhl 35,5 tisíce a meziročně klesl o 2,9 %, což může značit pokračující opatrnost investorů či limity i na nabídkové straně. Naopak dokončené byty ukázaly v minulém roce solidní čísla v podobně nárůstu o  11,5 %  meziročně na 33,7 tisíce, tažen zejména rozestavěnými projekty z předchozích let., ale i tak to je necelých 5 % pod předchozím pětiletým průměrem.  Praha zůstává slabým článkem – počet dokončených bytů zde meziročně klesl o 18 %, a to při současném poklesu povolení (-3,3 %) i zahájení (-10 %). Mimo Prahu je situace příznivější, zejména u dokončených bytů, kde meziroční růst dosáhl téměř 20 %, při stabilním vývoji zahájených bytů a 5% poklesu povoleních. 

Zahraniční obchod také přinesl solidní výsledek s návratem měsíčního přebytku k 26 miliardám korun, díky solidní exportní výkonnosti a slabším dovozům po jejich silném nárůstu v listopadu. U exportní aktivity je pozitivní návrat k vyšším exportům do USA, značící možný konec hypotézy předzásobení amerických exportů v souvislosti s celními válkami. Pokud se podíváme na přebytky v zahraničním obchodě, nevidím výraznější strukturální pohyby a jeho struktura (bez aut, energií apod.) vypadá podobně jako v roce 2025 (viz graf níže).

K prosinci neoslnivému maloobchodu viz analýza zde. Sice neoslnivý, ale plány domácností zůstávají silné, což odpovídá i silnějšímu růstu mezd v průmyslu (viz graf níže).